Kapitola 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. (89:2) O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 (89:3) Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3 (89:4) Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 (89:5) Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
5 (89:6) Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6 (89:7) Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 (89:8) Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8 (89:9) Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9 (89:10) Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 (89:11) Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11 (89:12) Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 (89:13) Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 (89:14) Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 (89:15) Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15 (89:16) Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16 (89:17) Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 (89:18) Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18 (89:19) Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19 (89:20) Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 (89:21) Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 (89:22) A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 (89:23) Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23 (89:24) Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24 (89:25) Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 (89:26) A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26 (89:27) On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27 (89:28) Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28 (89:29) Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 (89:30) Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30 (89:31) Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31 (89:32) Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32 (89:33) Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 (89:34) Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34 (89:35) Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35 (89:36) Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36 (89:37) Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37 (89:38) Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38 (89:39) Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39 (89:40) Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 (89:41) Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 (89:42) Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42 (89:43) Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43 (89:44) Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 (89:45) Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45 (89:46) Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
46 (89:47) Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47 (89:48) Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48 (89:49) Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
49 (89:50) Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50 (89:51) Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51 (89:52) Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52 (89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.