Kapitola 38
1 Žalm Davidův k připomínání. (38:2) Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 (38:3) Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 (38:4) Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 (38:5) Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 (38:6) Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 (38:7) Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 (38:8) Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 (38:9) Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 (38:10) Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 (38:11) Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 (38:12) Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 (38:13) Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 (38:14) Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 (38:15) Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 (38:16) Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 (38:17) Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 (38:18) Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 (38:19) A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 (38:20) Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 (38:21) A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 (38:22) Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 (38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.