Kapitola 41
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. (41:2) Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
2 (41:3) Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
3 (41:4) Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
4 (41:5) Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
5 (41:6) Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
6 (41:7) A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
7 (41:8) Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
8 (41:9) Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
9 (41:10) Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
10 (41:11) Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
11 (41:12) Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
12 (41:13) Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
13 (41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.