Kapitola 7
1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. (7:2) Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
2 (7:3) Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
3 (7:4) Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
4 (7:5) Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
5 (7:6) Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.
6 (7:7) Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
7 (7:8) I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
8 (7:9) Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
9 (7:10) Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
10 (7:11) Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
11 (7:12) Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
12 (7:13) Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
13 (7:14) Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
14 (7:15) Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
15 (7:16) Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
16 (7:17) Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.
17 (7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.