Jób / Job

Kapitola: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42


Kapitola 37

1 (36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 (37:1) Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 (37:2) Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 (37:3) Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 (37:4) Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 (37:5) Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 (37:6) Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 (37:7) Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 (37:8) Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 (37:9) Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 (37:10) Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 (37:11) A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 (37:12) Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 (37:13) Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 (37:14) Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 (37:15) Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 (37:16) A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 (37:17) Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 (37:18) Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 (37:19) Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 (37:20) Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 (37:21) Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 (37:22) Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 (37:23) Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.