Kapitola 33
1 Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.
2 Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.
3 Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,
4 Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.
5 Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.
6 Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.
7 A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.
8 A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.
9 Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.
10 A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.
11 Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.
12 A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.
13 A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.
14 Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.
15 A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.
16 Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.
17 A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.
18 Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.
19 A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.
20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.
21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.
22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.
23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.
24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.
25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.
26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.
27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.
28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.
29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.
30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.
31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.
32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.
33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.
34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.
35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.
36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.
37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.
38 Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.
39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.
40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.
41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.
42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.
43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.
44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.
45 Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.
46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.
47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.
48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.
49 A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.
50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:
51 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
52 Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.
53 A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.
54 Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.
55 Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.
56 A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.